Zahraniční politiku České republiky čeká výrazná změna. Poprvé v historii totiž budeme mít plnohodnotného velvyslance v Kosovu. Vše musí samozřejmě posvětit prezident Pavel, který je prý připraven tento zásadní krok udělat.
Foto: Profimedia
Klaus ani Zeman velvyslance v Kosovu nechtěli
V kosovském hlavním městě Prištině své velvyslanectví již máme. Za 15 let, kdy je Kosovo nezávislým státem, však úřad neřídil plnohodnotný český diplomat. Bývalí prezidenti - Václav Klaus a Miloš Zeman totiž nechtěli o českém velvyslanci v Kosovu ani slyšet.
S nástupem Petra Pavla do prezidentského úřadu však v této otázce nastává změna. Uznání Kosova jakožto nezávislého státu bylo nejen v Česku vždy citlivým tématem a celá řada států dodnes samostatnost Kosova neuznala. Česká republika však jeho nezávislost potvrdila hned v roce 2008.
Jmenování velvyslanců spadá do pravomocí prezidenta, který je podle slov Evy Hromádkové z jeho týmu pro mediální komunikaci tento krok připraven udělat.
Končí doba paradoxů?
Jméno nového českého diplomata projednávala vláda ve středu. O koho konkrétně jde, v tuto chvíli nevíme. Údajně má však být nový velvyslanec v Prištině dlouholetým kariérním diplomatem, jenž má s velvyslaneckým postem zkušenosti.
"Ministerstvo zahraničních věcí dlouhodobě zastává pozici nastavení diplomatických vztahů s Kosovem na nejvyšší úrovni, jelikož je potřeba napravit absurdní situaci, kdy Česko uznává nezávislost Kosova, má v zemi ambasádu, ale nemá na ní velvyslance," sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Dalším paradoxem je v této souvislosti, že celou Evropskou unii zastupuje v Kosovu v roli velvyslance český diplomat Tomáš Szunyog. Samotné Česko však reprezentuje pouze nižší diplomat Pavel Bílek, který je ve své funkci již od roku 2018 a tudíž přesluhuje.
Bez podpisu prezidenta to nepůjde
Jak vlastně v Česku prakticky jmenování velvyslanců funguje? Vládě jméno velvyslance navrhuje ministr zahraničí a po jejím schválení putuje návrh k podpisu před prezidenta republiky. Ten pak velvyslance jmenuje s kontrasignací předsedy vlády. "Suma sumárum", bez podpisu prezidenta nemůže žádný český velvyslanec úřadovat.
Miloš Zeman jmenování velvyslance v Kosovu vždy zásadně odmítal. V roce 2019 navíc během návštěvy v Bělehradu sliboval srbskému prezidentovi Vučičovi, že bude s českou vládou jednat o "oduznání" Kosova, k čemuž ale nakonec nedošlo.
Někdejší kosovský prezident stojí před soudem
Po rozpadu Jugoslávie patřilo Kosovo až do roku 2008 Srbsku, poté ale s podporou Západu vyhlásilo nezávislost. Srbsko se s tímto faktem nikdy nesmířilo a do dnešních dnů považuje Kosovo za své území.
Většina členských států OSN samostatnost Kosova uznala, což platí i pro Evropskou unii. Najdou se ale i výjimky, mezi které patří například Slovensko, Španělsko či Řecko.
V nizozemském Haagu začal minulý týden soudní proces s bývalým kosovským prezidentem Hashimem Thacim a dalšími třemi vedoucími představiteli někdejší Kosovské osvobozenské armády. Pánové mají na krku obvinění, že se během povstání za nezávislost dopustili válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Hrajte zodpovědně a pro zábavu! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Využití bonusů je podmíněno registrací u provozovatele - více zde.
Komentáře